|
| |
|
|
Mediální pokrytí Korejské války deníkem Rudé právo
Chrenčík, Roman ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním pokrytím Korejské války v deníku Rudé právo, toho času Ústředním orgánem Komunistické strany Československa. Jejím stěžejním cílem je zjistit, nakolik se kontrola periodika komunistickou stranou, přísná režimní cenzura a diktát Sovětského svazu projevovaly při informování o událostech Korejské války, prvního konfliktu, do něhož zasáhla vojska vícero zemí pod jednotnou vlajkou Organizace spojených národů. Pro tyto účely nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů popisuji podmínky, za nichž k válečnému střetu došlo, a vytyčuji stěžejní událostí války, mezi něž patří například vylodění spojeneckých jednotek v Inčchonu, zapojení Číny nebo různé fáze vyjednávání. Klíčovou částí práce je potom reflexe těchto událostí v periodiku, kdy v rozmezí od konce května 1950 do začátku října 1950 monitoruji několik desítek jeho vydání. Vzhledem k do té doby zjištěným okolnostem však od listopadu 1950 do konce války přecházím ke sledování obsahu deníku v pětidenních cyklech, které se ve výsledku ukázaly být pro utvoření komplexního obrazu jako dostačující.
|
|
|
Mediální pokrytí Korejské války deníkem Rudé právo
Chrenčík, Roman ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním pokrytím Korejské války v deníku Rudé právo, toho času Ústředním orgánem Komunistické strany Československa. Jejím stěžejním cílem je zjistit, nakolik se kontrola periodika komunistickou stranou, přísná režimní cenzura a diktát Sovětského svazu projevovaly při informování o událostech Korejské války, prvního konfliktu, do něhož zasáhla vojska vícero zemí pod jednotnou vlajkou Organizace spojených národů. Pro tyto účely nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů popisuji podmínky, za nichž k válečnému střetu došlo, a vytyčuji stěžejní událostí války, mezi něž patří například vylodění spojeneckých jednotek v Inčchonu, zapojení Číny nebo různé fáze vyjednávání. Klíčovou částí práce je potom reflexe těchto událostí v periodiku, kdy v rozmezí od konce května 1950 do začátku října 1950 monitoruji několik desítek jeho vydání. Vzhledem k do té doby zjištěným okolnostem však od listopadu 1950 do konce války přecházím ke sledování obsahu deníku v pětidenních cyklech, které se ve výsledku ukázaly být pro utvoření komplexního obrazu jako dostačující.
|
|
|
Mediální pokrytí Korejské války deníkem Rudé právo
Chrenčík, Roman ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním pokrytím Korejské války v deníku Rudé právo, toho času Ústředním orgánem Komunistické strany Československa. Jejím stěžejním cílem je zjistit, nakolik se kontrola periodika komunistickou stranou, přísná režimní cenzura a diktát Sovětského svazu projevovaly při informování o událostech Korejské války, prvního konfliktu, do něhož zasáhla vojska vícero zemí pod jednotnou vlajkou Organizace spojených národů. Pro tyto účely nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů popisuji podmínky, za nichž k válečnému střetu došlo, a vytyčuji stěžejní událostí války, mezi něž patří například vylodění spojeneckých jednotek v Inčchonu, zapojení Číny nebo různé fáze vyjednávání. Klíčovou částí práce je potom reflexe těchto událostí v periodiku, kdy v rozmezí od konce května 1950 do začátku října 1950 monitoruji několik desítek jeho vydání. Vzhledem k do té doby zjištěným okolnostem však od listopadu 1950 do konce války přecházím ke sledování obsahu deníku v pětidenních cyklech, které se ve výsledku ukázaly být pro utvoření komplexního obrazu jako dostačující.
|
|
|
Role atomové bomby v zahraniční politice Spojených států amerických v době korejské války
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Atomová bomba velmi výrazně ovlivnila mezinárodněpolitickou situaci po konci druhé světové války. Stala se nejen účinnou vojenskou zbraní, ale jak doufali američtí státníci, mohla Spojeným státům rovněž přinést politické a diplomatické výhody. Atomovou zbraň chtěli využít k vymáhání ústupků na Sovětském svazu a také jako prostředek k odstrašení nepřítele. Tato práce se soustředí na posouzení skutečné role atomové bomby v prvním "horkém" konfliktu studené války - v korejské válce. Podle amerických vojenských stratégů měla bomba sehrát ve válečných plánech důležitou roli, ovšem v případě omezené války, jakou se korejský konflikt nakonec stal, jejich koncepty nebyly použitelné a jaderná zbraň v něm nenašla z nejrůznějších důvodů bojové uplatnění. Atomové bomby bylo tak v korejské válce použito nikoliv jako vojenské zbraně, ale jako politického prostředku. Například prezident Eisenhower a jeho ministr zahraničí John F. Dulles pevně věřili, že právě díky jejich atomovým hrozbám došlo v Koreji v roce 1953 k uzavření příměří. Prostřednictvím analýzy jednotlivých kroků amerických politiků a teoretických studií zkoumajících odstrašující účinek jaderných zbraní lze ale dojít k závěru, že hrozba atomovými zbraněmi nesehrála z hlediska ukončení korejské války tak důležitou roli, jakou jí někteří američtí státníci připisují.
|
host ::
RSS.